Vánoce

Ten, kterého mnozí spravedliví,

proroci a králi spatřit toužili, ale nespatřili,

spasit lid svůj přichází.



Klepe na dveře srdce lidského,

které nelze zvenčí otevřít a vstoupit.

Jen zevnitř můžeš ty, člověče, otevřít,

chceš - li. Jen chceš - li.

Otevreš? On vejde, pokoj přinese,

utiší strachy tvé, na rány olej s vínem naleje,

aby tě uzdravil, spásu dal, tobě člověče.

Jen otevř, neboj se! Nic nevezme Ti,

spíše přinese, milost za milostí.

Hojnost života, po kterém tolik dychtí lidstvo celé.

Ztiš se, abys neoslyšel tiché zaťukání zvenčí srdce tvého,

kde stojí u dveří a klepe.

Kdo uslyší k tomu vejde a bude s ním v hojnosti žít. 

Vždyť On Láska sama je,

i Pokoj i Dar největší, který v den Štědrý přichází spasit tě.

Spasit tě, člověče, v den nejsvětější.

Z trůnu nebes do jeslí na slámu sestupuje tiše.

V den Boží, On Nejbohatší, pro Tebe chudým se stává,

Nejmocnější pokorou je,

Nesmrtelný smrt na sebe bere, abys ty žil věčně.

Buď vděčný, člověče, v tento den i povždy.

Vždyť Bůh se člověkem stal z lásky k tobě.

Buď vděčný a chval Boha v Dítěti vtěleného, děkuj a chval.

 

Mikuláš Selvek